Rozhovor - 4
Rozhovory
...zbývá 10 dní do koncertu v Helsinkách (Hartwall Aréně)!!
Rozhovor č. 4
Novinář: ,,Proč jste nepřiletěla s ostatními letadlem?"
Tarja: ,,Létání je hodně kodrcavé. Turbulence je hrozná nad všema těma horama. Já nemůžu pak usnout, když se letadlo pohybuje nahoru, dolů, nahoru, dolů. Nedělá mi to dobře. Ale tady, den začíná se snídaní, a to je ukázka dne. I když já vím, že tam se budeme muset večer dopravit lodí (Tarja mluví o cestě do tamního stadiónu, kde budou mít koncert). Ale já sobě naslouchám, já kontroluju "zprávy" které mi mé tělo posílá. Jako operní pěvkyně se musím probudit zároveň s mým tělem."
Novinář: ,,Připravujete pro koncert něco sama, jen sama?"
Tarja: ,,Ano, to je jedna věc, mám s sebou štítkovač (smích). To je nezbytnost pro mě (usmívá se). Jinak já potřebuji pokoj pro mé vlastní "prosvětlování" hlasu. To je opravdu osobní věc, abych své potřeby činila v soukromí. Jen ty nejdůležitější věci, já potřebuji dělat před našim koncertem a navíc mám dost časté změny v šatníku. Přičemž kluci v pokoji být nemusí. A taky se musím učit texty. Ty hlavní písně jsem zpívala již stokrát, přesto se ale stane, že po všech těch letech mám prostě výpadky (smích). Je to vážně hrozné, ale já je klidně zapomínám (usmívá se)! Já se soustředím na představení a jdu na to...jdu na ty nejtěžší písně. Ty mi jdou lépe než ty ostatní. Já se snažím naslouchat tomu co mi tělo "říká". Poslouchám jak můj hlas zní, protože to se každým dnem trochu mění. Tak to je. Svoje dělá i nervozita před každým koncertem, takové to chvění v žaludku. Ale ten pocit okamžitě zmizí, když vstoupím na jeviště. To místo kolem mě je v tu chvíli mé a já se náhle cítím šťastná (usmívá se).